A teď jsem vygoogloval, že dusík zamotný, bez příměsí, začíná měnit tlak až při 1000°C, takže je teplotně stálejší, než směs s jinými plyny, pak jsem se taky dočetl, že dusík obsažený v inert směsi má větší molekuly, než dusík ve vzduchu (ehm, ehm), a pak, že dusík mění tlak s teplotou pomaleji, než směs plynů, i když vzdušné plyny nejsou plyny ideální, tak to i tak nesplňuje Charlesův zákon.
Dále pak, že molekuly dusíku jsou větší, než molekuly kyslíku (o dva nukelony), tak pomaleji proniká strukturou pneumatiky.

Nejpravděpodobnější se mi ale zdá, že obsah kyslíku (a dalších příměsí) méně narušuje strukturu pneumatiky a ta stárne pomaleji, protože dusík je vůči gumopryži prakticky inertní.

Tak jak to teda je ???

Je to tak, že ten kdo nafoukal gumy dusíkem, má dobrý a hřejivý pocit z toho, že udělal něco prospěšného pro svého plechového mazlíka. Hned se mu samozřejmě zdá, že auto lépe sedí, jízda přes hrboly je měkčí, etc.,etc...

No a ten, kdo nafoukal vzduch, má dobrý a hřejivý pocit z toho, že neskočil na vějičku nějakému "obchodníkovi s deštěm" a ušetřil tak pár korun...

A když se tihle dva potkají na debatě, tak se do sebe nemilosrdně pustí...

))))))))))

ps:
Já osobně foukám vzduchem. Nedělá mi problém čas od času u pumpy zkontrolovat tlak a dle potřeby auto dofouknout nebo naopak.
Prostě podle momentální potřeby - zatížení auta, druhu silnice/dálnice, etc.

Poslední bod je pravdivý.
Ale to ostatní:
a) molekula dusíku je molekula dusíku a je jí jedno, jetsli je jedna vedle druhé nebo je tam sem tam kyslík, takže rozdíl velikosti je zmíněn proto, aby se dotyčný lapil a vykašlal se na molekuly dusíku, co jsou ve volné atmosféře (mimochodem, jakpak asi ten dusík získávají a jak čistý asi tak je, toť otázka k posouzení - zdravý rozum bude stačit)
b) pokud by se molekuly dusíku a třeba kyslíku velikostně lišily, tak v prvé řadě vyprchají ty menší (prý kyslík), takže po několikerém dofoukání si tu dusíkovou náplň v kole nakonec uděláme sami :-)
c) ani ten dusík není ideální plyn, protože za ty prachy nebude nikdy ideálně čistý
d) ideální homogenní směs plynů se chová jako ideální čistý plyn a platí pro všechny stejné zákony (z hlediska termomechaniky p1*v1/T1=p2*v2/T2, z čehož nám vypadne i plynová konstanta, takže vidíme, že všechny změny se dějí pouze v rámci změn tlaku, objemu a teploty a žádný vliv chemického složení do rovnice nevstupuje)
e) i kdybych připustil hypoteticky, že dusík je teplotně stálejší, nemohu opomenout fakt, že v atmosféře je 79% dusíku a změna se děje v rámci 21% obj., což logicky musí být neměřitelné, protože jinak by se tato změna musela projevit ve fyzikálních zákonech

Za změny tlaku v kolech ve větší míře než je normální může vodní pára, která v plynném stavu se chová zcela vypočitatelně, ale při kondenzaci v kole nám tlak poklesne velmi citelně, protže kondenzací vodní pára zmenší svůj objem až cca 1500x.

Všechny důvody o teplotní stálosti a velikosti molekul jsou jen reklamní žvásty, které mají vytáhnout naše prachy.

No ja bych kola napustil vodou a bylo by

Jako u traktoru :-))

A co třeba plné pryžové obruče, které se používaly v první čtvrtině 20. století u náklaďáků?

a nemohly by být loukotě?? jak u žebřiňáků kdysi?? odpadly by defekty a výměna letní-zimní gumy, hh

Výměna letní-zimní by neodpadla: v zimě by se přece používaly ozubené obruče ;-)

Ja foukam do svych pneu, ktere pouzivam pri rally suseny vzduch na tlakovy rosny bod +3°C. Kdyz je v v pneu dosik pneu se pomaleji ohriva, coz ma opodstatneni treba u kamionu, kde je ohrivani pneu pri jizde na dlouhe vzdalenosti nezadouci. Ale treba pro rally je potreba aby se guma ohrala na svoji provozni teplotu kdy zacina "fungovat". Ovsem neverim v nejakou zazracnou cistotu dusiku foukaneho do pneu v pneuservisech a myslim si ze nejlepsi reseni je suseny vzduch.

to Dr. Holdr - tak tak, důležité je, aby v tom vzduchu v pneu bylo co nejméně vodní páry, která má za následek veliké změny tlaku a navíc, a to je možná horší, způsobuje netěsnost pneumatiky na ráfku, která pak uniká.

Rozmýšlel jsem se jestli mám zareagovat, ale přecejen něco napíšu. Nesouhlasím s tím, že se kola s dusíkem méně zahřívají. Teplo se totiž do pneumatiky dostává zvějšku pláště od slunečních paprsků a od tření o silnici popřípadě jen od jízdy po rozehřáté silnici takže styčná vrstva má na 100% stejnou teplotu ať je v kolech dusík nebo třeba argon. Navíc se fouká dusík i do gum pro F1, kde mají kola teplotu přes 100°C a jsou pro to 2 důvody:
1. zbavení se vodních par
2. při hoření pneumatiky dusík do reakce nevstupuje

Jediný možný teoretický rozdíl ohřevu samotného média od stěn pláště a od náboje kola přes ráfek je dán jejich tepelnými kapacitami, přičemž tepelná kapacita vzuchu je 1,008 kJ/kg/K (okolo teploty 30°C) a kapacita čistého dusíku je 1,04 kJ/kg/K. Rozdíl 3% považuji za zanedbatelný.

Ovšem, kdyby se rád někdo hrabal v niancích, tak to shrnu:
Tepelný výkon od vnějších vlivů získává pneumatika shodný ať je v ní dusík nebo vzduch. Tento tepelný výkon se jednak projeví na vnitřní energii (pneumatika se zahřeje) a jednak teplo vyzařuje a vede do ráfku(dalo by se ještě spekulovat o tepelné vodivosti jednotlivých plynů a tedy o rychlosti ochlazování pneumatiky zevnitř, ale oboje má hodnotu kolem 0.024 W/m/K(okolo teploty30°C)). takže ten tepelný tok je prakticky shodný). Od ráfku a vyzářením směrem dovnitř se ohřívá nahuštěné médium a podle stavových rovnic a tepelné kapacity se chová. Dusík k ohřátí na stejnou teplotu spotřebuje o 3 % více energie, takže se pomaleji ohřívá, tím pádem se mu pomaleji zvyšuje tlak. Jenže tento rozdíl je běžnými manometry obtížně měřitelný, protože je nižší nebo roven než jejich přenost, takže je irelevantní se o tom dohadovat.

myslím že jsou to tady jen samé dohady a teorie a skutek utek. Stačí přeci nafoukat jednu přední dusíkem ,druhou přední vzduchem na stejnou hodnotu ,potom to prohnat 50Km po dálnici ,zastavit přeměřit a hned bude znát rozdíl,pokud nějaký bude. Neznám jednodušší způsob jak ukončit tuto debatu.
Já osobně dusík používám ,ale hlavně proto ,že nemusím vůbec kontrolovat tlak v pneu. Jak nasadím letní ,nechám dotlakovat a už se nestarám,příští dotlakování až zase na jaře.