Instalace multifunkčního displeje do Astry F

Protože se rád „vrtám“ v autech, rozhodl jsem se, že dovybavím svoji Astřičku palubním počítačem.

Základním požadavkem bylo především měření aktuální spotřeby. Někde na webu (mám pocit, že to byl odkaz ze stránek Andreje) jsem našel návod na výrobu palubního počítače do Vectry (nebo Omegy ?). Princip tohoto počítače spočíval v měření doby otevření vstřikovacího ventilu, vynásobením tohoto čísla konstantou dle velikosti (průměru) vstřikovacího ventilu získáme poměrně přesný údaj o aktuální spotřebě. Nevýhodou u tohoto zapojení bylo, že obsahovalo jednočipový mikropočítač a byl tedy potřeba programátor a spousta dalších věcí, jako například vyřešit umístění a upevnění v autě, atd.

Takže jsem si řekl „proč vymýšlet vymyšlené“ a začal jsem shánět informace o klasickém multifunkčním displeji (MIDu), který se dával jako doplňková výbava do dražších verzí Astry. Jako základ jsem použil článek od Icemana z německého webu, který se zabýval instalací MIDu do Corsy. Dále jsou hodně užitečná elektrická schemata Astry, která se dají jednak najít různě na netu, nebo taky jako příloha knihy „Jak na to …“ od H. R. Etzolda.

Co je tedy třeba udělat:

První věcí je doplnit „drátovačku“, neboť auta, která nemají MID přímo z výroby mají jiné kabelové sady než je potřeba. Tady si musíme ujasnit, co od palubního počítače budeme vlastně chtít. Standartní MID nabízí tyto možnosti:

-          aktuální spotřeba (l/100 km popř. l/hod)

-          průměrná spotřeba (l/100 km)

-          průměrná rychlost (km/hod)

-          zbývající předpokládaný dojezd (km)

-          stopky (hod, min, sec, 1/10 sec)

-          vnější teplota (°C)

-          checkcontrol  - stav brzdového obložení vpředu, výška hladiny oleje, chladící kapaliny, vody pro ostřikovače, kontrola funkčnosti obrysových a brzdových světel, kontrola pojistky pro brzdová světla.

1) aktuální spotřeba                                           2) průměrná spotřeba      

3) průměrná rychlost                                         4) předpokládaný dojezd

5) stopky                                                            6) vnější teplota

Protože na rozdíl od zhýčkaných „západních“ řidičů my, odkojení Škodovkou, víme kde hledat měrku oleje (aspoň většina z nás), tak jsem se rozhodl, že vůbec nebudu zapojovat checkcontrol. Tím se celá drátovačka výrazně zjednodušila (i když pro čisté svědomí a taky proto, aby mi po každém zapnutí zapalování nesvítily na displeji chybové hlášky, jsem z konektoru X20 vyvedl i kontakty pro checkcontrol a ukončil jsem je po cca 20cm na svorkovnici (čokoládě).

Tabulka zapojení jednotlivých pinů z 26-ti pinového konektoru X20:

Kablíky jsem použil s průřezem 0,75mm² a jednotné barvy (např. bílé), abych je v případě potřeby snadno odlišil. Pouze pro ukostřovací kabel k neexistujícím čidlům checkcontrolu jsem použil jiný kablík „co dům dal“. Vzhledem k malým proudům a jednodušší montáži (pájení, ohyby kabelů) by bylo možná vhodnější použít kablíky o průřezu 0,5mm². Na každý kablík je navlečená popisovací bužírka (hranatá) s popisem kam který drát vede (cílové značení – elektrikáři vědí o čem je řeč).

Napojení nových kablíků na stávající kabeláž je možno provést více způsoby. Speciální napojovací autosvorky jsem zavrhl, protože nejmenší které jsem viděl v obchodě byly určeny pro průřezy kabelů 1,5 – 2,5 mm². Spojení mých kablíků 0,75 mm² resp. vhodnějších 0,5 mm² by bylo moc volné a asi by nebylo spolehlivé. Klasickou čokoládu jsem taky nechtěl moc používat (kromě rezervy pro checkcontrol), tak jsem použil pájení. Pistolovou pájkou jsem bez přerušení vodiče odizoloval tak zhruba půlcentimetru původního kabelu, odizolovaný kousek jsem pocínoval a k němu podélně jsem připájel konec nového kablíku. Toto spojení by bylo nejlepší přetáhnout smršťovačkou, ale v mém případě stačila elektrikářská izolační páska.

26-ti pinový konektor X20 se od Oplu samostatně nedodává a ani se mi jej nepodařilo koupit na inzerát. Takže jsem si ho vyrobil ze standartního samořezného konektoru, který je běžně v prodeji například v GES Electronic nebo GM Electronic za cenu cca 10,-Kč. Je to stejný typ konektoru jako na kabelech pro FDD (34 pinů) nebo harddisk (40 pinů).

Z konektoru jsem použil jenom hlavní část bez upevňovacího třmenu pro plochý kabel. Kontakty jsou pozlacené, dobře se na ně pájí i obyčejnou pájkou (samozřejmě při použití kalafuny). Při troše šikovnosti se vám podaří připájet všech 20 kabelů tak, aby nikde nevznikl zkrat.

Protože konektor je v MIDu zastrčený dost hluboko, tak aby se při vytahování neutrhly připájené dráty, tak jsem z obou stran konektoru přilepil plastovou destičku, která tvoří jakousi rukojeť pro vytahování. Jako lepidlo stačí nějaké obyčejné sekundové, pokud nepoužijete polypropylen (PP), tak bude držet více než dobře.

Největší problém nastal, když jsem chtěl někam upevnit spínače SET a RESET. Originální páčka na stěrače s integrovanými spínači se mi zdála drahá (cca 1000,-Kč na inzerát), tak jsem použil dva mikrospínače z domácích zásob. Rozhodl jsem se, že je upevním na kryt prostředního panelu tak, abych když si opřu ruku o plochu před displejem mohl jednoduše palcem ovládat obě tlačítka. Problém je ten, že zmíněný kryt je z velmi odolného plastu polypropylenu, na který prakticky nejde nic přilepit (existují speciální sady na lepení těchto plastů v cenách od 500,-Kč výše a účinnost je problematická). Takže jsem nakonec musel použít šroubek, kterým jsem z přední strany přichytil blok spínačů umístěný pod krytem. Oba mikrospínače mají prodloužený ovládací váleček, který volně prochází otvory o f 4 mm. Ovládací váleček vyčnívá nad povrch plastového krytu cca 3 mm a zdvih mikrospínače pro sepnutí je cca 1,5 – 2 mm se slyšitelným kliknutím při sepnutí.

Pokud máte provedenou drátovačku, můžete konečně vyzkoušet, jestli MID který jste koupili vůbec funguje. Bez zapojeného 26-ti pinového konektoru X20 a při připojení původního 12-ti pinového konektoru od TIDu X19 se totiž pouze rozsvítí podsvětlení displeje a nic víc. U mě žádný problém nenastal a MID chodil na první zapojení.

Nyní mohou nastat dvě možnosti:

-          koupili jste MID původně použitý v Astře se stejným typem motoru, resp. typem ECU

-          koupili jste MID naprogramovaný pro jiný motor, resp. ECU

V prvním případě se můžete radovat. V tom druhém vás ještě čeká návštěva autorizovaného servisu Opel, kde vám za relativně drobný peníz přeprogramují MID pro váš motor (nebo jiný jazyk, míle místo km, se zobrazením displeje rádia nebo bez, …). Zároveň by měli provést ocejchování MIDu pro vaši konkrétní palivovou nádrž, aby správně fungovala funkce předpokládaného dojezdu.

Jak poznáte, na jaký programový kód je váš MID naprogramovaný ?

Velmi jednoduše, stačí při zapnutém zapalování stisknout současně obě tlačítka S (SET) a R (RESET) na dobu asi 3 s. Pak uvidíte asi toto:

  a po chvíli

Číslo „081“ je právě ten kód programu, který určuje pro jaký motor, ECU, jazyk, kola, atd. je MID naprogramován. „2“ je verze programu, „GD“ je tzv. alpha kód, který je napsaný i na štítku MIDu. Po pár vteřinách se na displeji zobrazí počet impulsů z impulsního čidla na jeden kilometr jízdy (Astry mívají většinou 15-ti  impulsové čidlo x 1102 otáček náhonu tacha na kilometr = 16530 impulsů).

Já jsem koupil MID původně naprogramovaný kódem 065, což je pro Astru z roku 1996 s motorem C18XEL. Přeprogramování na kód 081 pro můj motor X16SZ mě stálo 200,-Kč a trvalo asi 10 minut. Pozor – přeprogramování se provádí přes pin G v diagnostickém konektoru X13. Na tento pin se musíte napojit kablíkem od pinu 14 z konektoru X20.

Celkové náklady na zástavbu palubního počítače:

MID                                                     - na inzerát 1000,-Kč

12 m kabelu 0,75 mm2                     - cca 30,-Kč

1 m popisovací bužírky                      - cca 8,-Kč

26-ti pinový samořezný konektor      - cca 10,-Kč dvakrát (první jem chtěl po připájení 20 kablíků „vylepšit“ epoxidem a zapomněl jsem, že pryskyřice je trošku vzlínavá a zalepil jsem si dírky v konektoru J)

2 mikrospínače                                  - domácí zásoby, v obchodě podobné cca 20,-Kč/kus

čokoláda 1,5mm²                              - domácí zásoby, v obchodě cca 10,-Kč

vlastní práce                                     - cca jeden víkend drátovačka + další 2 dny pokusů, jak upevnit blok s mikrospínači na kryt prostředního panelu „bezšroubově“. Nakonec jsem to vzdal L

přeprogramování                               - 200,-Kč a cca 10 minut času v servisu